gursky

Čas běží. V posledním roce miluji večery, smrákaní, nastupující tmu. Sedím v pokoji, v tichu a očekávání. Stíny se prodlužují, mizí. Mám svoji zeď, kam si promítám nekonečný film. Vychází někde zevnitř, mísí se, zvuky přicházejí a odcházejí. Svět je vlastně nekonečně rotující fraktál a brejle se v mém věku špatně hledají. Chaos a jeho síla, rotace obrazů a myšlenek. A vlastně čekám až zavoláš...nevím jak ty, ale jdu spát. Náš vztah je jak vyvážené manželství, alespoň v mých očích je ona silnou představitelkou ženského principu, se

Jak jsem seděl modelem. Jaro mě dostihlo dole u řeky. Prší a spěchám na příměstský autobus. Jedu do jedné malé umělecké školy, asi 10 km. Známá, která tam učí mě přesvědčila, že budu dobrý model, že studenty na několik hodin zaměstnám…Jsem  plný neklidu, žmoulám papír se jmeny zastávek. Zamračiko se a začalo pršet. Za dotyky větru a kapek jsem vděčný. Autobus jsem stihl na poslední chvilku. Pár stanic. Vystupuj

Povídání k dalším obrázkům. Je před rozbřeskem. Stojím u okna, venku hustě sněží. a koukám do té bílé tmy. Místo tebe má milá žmoulám cigaretu, opájím se chutí nikotinu a pocitu nekonečna. Dole v údolí se klikatí silnice neustále plná hřmotu a světel kamionů směřující na hraniční přechod a zpět do vnitrozemí. Dávná kupecká stezka po které od pradávna putovali kupci se solí, jantarem a v&#